Taneční dílna s paní Jitkou Bonušovou

Před časem jsme informovali, že do českých vesnic v Banátu začala občas dojíždět choreografka a tanečnice paní Jitka Bonušová. Pozval ji sem předseda Jihobanátské pobočky DSSČR pan František Draxel. Dozvěděl se totiž, že paní Bonušová má velké zkušenosti s výukou českých lidových tanců. Pan Draxel choreografku požádal, aby se pokusila z místních dětí založit reprezentativní dětský folklorní soubor. Ten by výhledově mohl reprezentovat českou menšinu na různých kulturních akcích v Rumunsku i v zahraničí.

První návštěva paní Bonušové proběhla na podzim 2009. Choreografka si během krátké návštěvy zmapovala terén a vyzkoušela, na jaké úrovni místní malí tanečníci jsou. Před svou druhou návštěvou v květnu 2010 rozeslala místním učitelům u nás ve Svaté Heleně a v  Eibenthale nástin krátkého pásma písniček a tanců. S pomocí učitelů, především však sama, pak během čtyř dnů dokázala s dětmi ve věku 6 až 12 let připravit základy působivého tanečního pásma, které se opírá především o české lidové písničky. Jednotlivé tance byly zaznamenány na kameru, nahrávka by měla být vodítkem pro další práci. Nyní budou v práci pokračovat místní učitelé i učitelé z České republiky.

Touto taneční dílnou však práce neskončí, naopak začíná. Paní Bonušová totiž dokázala získat děti i učitele natolik, že chtějí v její práci pokračovat a založit ve Svaté Heleně i v Eibenthale dětské folklorní soubory. Základem repertoáru souborů by měly být jednoduché české tance, postavené na lidových písničkách. Pravidelné zkoušky nových folklorních souborů povedou místní učitelé, kteří za práci dostanou zaplaceno z prostředků DSSČR.  S paní Jitkou Bonušovou je domluveno, že jednou až dvakrát ročně přijede, aby dodala souborům nové nápady a zkontrolovala úroveň práce.

Nezbývá než věřit, že děti i učitele bude práce v souboru bavit a že vytrvají ve svém úsilí i v budoucnu. Bylo by to potřeba, protože jen tak si čeští krajané v Rumunsku mohou udržet určitou kulturní úroveň, která k této komunitě vždy patřila.

A nakonec je nutno paní Jitce Bonušové za její práci poděkovat. Pracovala velmi zodpovědně a s ohromným nasazením. Dík patří i jejímu kolegovi, který tance zaznamenal na kameru a nahrávky zpracoval, aby mohly místním dobře sloužit.

Po celou dobu dokázaly být děti nezvykle pozorné

Jeden ze společných tanců - Čtyřpárová

. Na závěr společná porada o názvu budoucího souboru

Úspěch dětí ze Svaté Heleny ve výtvarné soutěži

V únoru jsme informovali, že jsme v keramickém kroužku vyrobili několik keramických kachlí, které jsme poslali do českých Lidic na 38. ročník mezinárodní dětské výtvarné soutěže. Vyhlášení výsledků proběhlo v dubnu, výsledky visí na www.mdvv-lidice.cz od května 2010. Soutěže se letos zúčastnilo více jak 25 000 dětí z 60 zemí světa! Mezinárodní porota ocenila 1200 prací buď medailí nebo čestným uznáním.

A teď pozor!

Děti z helenského keramického kroužku získaly hned tři čestná uznání. A to lze rozhodně považovat za velký úspěch!

Oceněni byli brouci a motýli těch mladších dětí:

Ilonky Pekové (10 let), Veroniky Pekové (10 let) a Veroniky Kunové (11 let).

Všem oceněným, ale i těm ostatním, kteří se se svými výrobky zúčastnili, blahopřejeme!!!

Otakárek od Veroniky Pekové z 5. třídy	Roháč od Daniely Mockové ze 7. třídy	Babočka od Ilonky Pekové z 5. třídy
Střevlík Veroniky Kunové ze 6. třídy	Tesařík Ester Pekové ze 7. třídy

Kroužek hry na sopránovou zobcovou flétnu

Na zobcové flétny hrají místní děti již poměrně dlouhou dobu. První děti se začaly učit pod vedením učitele z ČR P. Skořepy. To bylo na podzim 1999, kdy se do kroužku přihlásilo víc jak 50 dětí (z 80 školáků!). V nejlepších dobách byly děti schopny hrát i čtyřhlasně s třemi flétnami altovými. Ve vyučování pokračovaly i další učitelky z České republiky – M. Kopáčková a M. Skřičková.

Počet školních dětí se však po roce 2000 začal snižovat. Celé rodiny totiž odcházely do České republiky. Přesto se kroužek udržel a dá se říci, že v každé době dokázalo na flétnu zahrát kolem 50% školáků.

To platí i v současnosti. Letos chodí na zobcovou flétnu chodí celkem 10 mladších dětí. Noví flétnisté a flétnistky zatím zvládli zásady správného dýchání a učí se tvořit první tóny.   Brzy se budou moci připojit ke svým starším spolužákům, kteří již základy hry zvládají dobře.

Malí zatím zvládnou jen ty nejjednodušší základy

Ti odrostlejší si už s chutí zahrají i vícehlasé úpravy lidových písní

Folklorní soubor

Aktivita, kterou si vzala na starosti především místní učitelka z mateřské školky, paní Sofi Štěpničková. Učí místní děti i mládež především tance, které se zde ve Svaté Heleně tančí po dlouhá léta. Děti i mládež se ke zkouškám nescházejí pravidelně. Nejčastěji když je nějaká příležitost: folklorní festivaly v blízkém okolí (Moldova Nouă, Reşiţa, Timişoara, Orşova, Bucureşti), pozvání na kulturní akce v České republice, místní slavnosti (školní besídky, posvícení, atd.). Vystoupení mívají téměř stejnou podobu: 4 – 6 párů dětí nebo dospívajících tančí za doprovodu harmoniky Franty Štěpničky nebo jeho syna Štěpy. Obvykle trvá vystoupení 15 – 20 minut, k tradičním tancům patří „Jdou veverky, jdou“, „Krásná pasačka“ nebo „Červený šátečku, kolem se toč“.

V poslední době se začíná rozvíjet spolupráce s choreografy a tanečníky z České republiky. Proběhlo setkání s paní Lenkou Tretiagovou z pražského tanečního studia TS Light a schůzka s paní Jitkou Bonušovou ze souboru Dvorana. Tato setkání však zatím mají jen sporadický charakter.

Jedno z nemnoha vystoupení dětského folklorního souboru

Mládež na jednom z letních festivalů doma ve Svaté Heleně